2Cor 12 | CzeCSP | STEP | Musím se chlubit, ač [mi] to není k užitku, přistoupím k viděním a zjevením ⌈ od Pána⌉.

2 Corinthians 12

Pavlovo zjevení a trn v těle

1 Musím ^{▼▼var.: [Musím–li]} se chlubit, ač [mi] to není k užitku, ^{▼▼prospěchu; 1K 10,23} přistoupím k viděním ^{▼▼Nu 12,6; Ez 1,1; Sk 9,10.12; 22,17; 23,11} a zjevením ^{▼▼Ga 2,2; Ef 3,3} ⌈od Pána⌉. ^{▼▼n.: Pána} 2 Znám člověka v Kristu, který byl před čtrnácti lety vytržen ^{▼▼v. 4; Sk 8,39; 1Te 4,17; Zj 12,5} až do třetího nebe ^{▼▼srv. He 4,14; Ef 4,10} -- zda v těle, nevím, nebo mimo tělo, nevím, Bůh to ví. ^▼▼11,11 3 A vím, že tento člověk -- bylo–li to v těle či bez těla, nevím, Bůh to ví -- 4 byl vytržen do ráje ^{▼▼L 23,43} a uslyšel nevypravitelné věci, ^{▼▼n.: slova} o nichž není člověku dovoleno promluvit. 5 Takovým člověkem se budu chlubit, sám sebou se však chlubit nebudu, leda [svými] slabostmi. 6 Kdybych se totiž chtěl pochlubit, nebyl bych nerozumný, ^{▼▼v. 11; L 12,20; 1K 15,36} vždyť bych mluvil pravdu. Nechám však toho, aby si někdo o mně nemyslel víc, než co na mně vidí nebo [co] ode mne ⌈slyší. 7 A abych se mimořádností ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}zjevení nepovyšoval, byl⌉ ^{▼▼n.: slyší, i při mimořádnosti zjevení. Proto abych se nepovyšoval, byl …} mi dán do těla trn, ^{▼▼ř. skolops — 'trn / osten'; HL; Nu 33,55; Ez 28,24; Oz 2,6} Satanův anděl, aby mě políčkoval [a já se nepovyšoval]. 8 Kvůli tomu jsem třikrát ^{▼▼Mt 26,44} prosil Pána, aby ⌈to ode mne odešlo⌉, ^{▼▼ř.: aby ode mne odstoupil} 9 ale on mi řekl: 'Stačí ti má milost, ^{▼▼1K 15,10} neboť [má] moc se dokonává ^{▼▼n.: se dovršuje} ve slabosti.' ⌈Velmi rád⌉ ^{▼▼ř.: Nejraději} se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula ^{▼▼ř. episkénún — 'spočinout / usídlit se (dosl. postavit stan)', HL} moc ^{▼▼1K 2,5} Kristova. 10 Proto mám zálibu v slabostech, v zlém zacházení, v tísních, v pronásledováních ^{▼▼2Te 1,4} a úzkostech ^▼▼6,4 pro Krista. Neboť když jsem slabý, tehdy jsem mocný.

Pavlův zájem o Korintské

Ztratil jsem rozum! ^{▼▼5,13; ř.: Stal jsem se nerozumným; var.: + když se chlubím} K tomu jste mne přinutili vy. Já mám být od vás doporučován, ^▼▼3,1 neboť jsem nebyl v ničem pozadu za těmi veleapoštoly, ^▼▼11,5 i když nejsem nic. ^{▼▼1K 13,2; 15,9} 12 Znamení apoštola ^{▼▼1K 9,1} byla mezi vámi uskutečněna ve vší vytrvalosti ^{▼▼n.: trpělivosti} znameními, divy ^{▼▼Ř 15,19}a mocnými činy. 13 V čem jste na tom byli hůř než ostatní sbory, kromě toho, že já sám jsem vám nebyl na obtíž? ^{▼▼v. 16; 11,9} Odpusťte mi tuto křivdu! 14 Hle, [to] ⌈jsem potřetí ^▼▼13,1 připraven k vám přijít⌉. ^{▼▼n.: jsem připraven přijít k vám potřetí; 1,15; srv. 13,2} A nebudu vám na obtíž. Nehledám ^{▼▼Sk 20,33; 1K 10,24.33; Fp 4,17} to, co je vaše, nýbrž vás. Neboť nemají děti shromažďovat pro rodiče, nýbrž rodiče ^{▼▼Př 19,14} pro děti. ^{▼▼1K 4,15; Ga 4,19} 15 Já velmi rád vynaložím všechno, ano sám sebe ^{▼▼Ř 9,3; 1Te 2,8} vydám pro vaše duše. Když vás více miluji, ^▼▼11,11 mám být za to méně milován? 16 Ale budiž! Já sám jsem vám nebyl na obtíž, ale jsem prý chytrák ^{▼▼HL; srv. 4,2; Ef 4,14} a obelstil jsem vás. 17 Snad jsem vás podvedl skrze někoho, koho jsem k vám poslal? ^▼▼9,5 18 Vybídl jsem Tita ^▼▼8,6 a poslal jsem s ním bratra. Podvedl vás snad Titus? Což jsme nejednali ^{▼▼ř.: nechodili} v témž duchu ^{▼▼n.: Duchu} a nešli ve stejných šlépějích? ^{▼▼Ř 4,12}

19 Už dávno ^{▼▼var.: Opět} si myslíte, že se před vámi obhajujeme. Před Bohem v Kristu mluvíme, ^{▼▼2,17; Ř 9,1} a to všechno, milovaní, ^▼▼7,1 pro vaše budování. ^▼▼10,8 20 Bojím ^▼▼11,3 se totiž, abych vás po svém příchodu neshledal takovými, jakými vás nalézt nechci, a abych já nebyl shledán od vás, jakým si mě nepřejete; aby nepovstaly svár, ^{▼▼var.: pl; 1K 1,11; 3,3; Ga 5,20; 1Tm 6,4} žárlivost, zlosti, soupeření, utrhání, pomluvy, ^{▼▼Ř 1,29; 1Pt 2,1} nadutosti, ^{▼▼HL; srv. slso v 1K 4,6p} zmatky. ^{▼▼1K 14,33; Jk 3,16} 21 Obávám se, aby mě můj Bůh, až opět přijdu, u ^{▼▼n.: pro} vás nepokořil a abych neoplakával mnohé, kteří padli do hříchu ^▼▼13,2 a neučinili pokání z nečistoty, ^{▼▼Ř 1,24!} smilstva ^{▼▼1K 6,15—20} a bezuzdnosti, ^{▼▼Ř 13,13!} kterých se dopustili.